We were so close… Right there

Po smutném a nešťastném finále mi nedalo a také se podělím o své pocity.

Když jsem ráno vstával po zápase a vyrážel z Bratislavy na cestu, která čítala 400 km do mého rodného města, měl jsem čas na to abych si promyslel, jak se vlastně já dívám na tento zápas a co vlastně cítím. Díky Talkig points, blogu od Kwopa a pár nešťastných komentářů, mě na dálnici za Vídní našla jiskra, která vystihuje to co tu chci napsat.

Talking points: Bolestivé finále na strane Liverpoolu

Díky tomu, že jsme se včera (26.5. 2018) sešli v hospodě a dívali se na zápas ve větším počtu, mohl jsem vidět ten bod, proč vlastně miluju tento klub. S lidmi, které jse mv životě neviděl jsem si povídal, jak kdybychom se znali tisíc a jednu noc. (Ano, myslím, že to je ta mexická telenovela)

Zpátky však k myšlence, kterou držím v hlavě už dlouhou dobu. Jde o to, že každá myšlenka, která zde padne bude podložená videem, obrázkem, prostě čímkoli. Citáty z oblíbených filmů nebo seriálů, které vystihují to co vlastně citíme.

Související obrázek

Vždy, když se snažím k něčemu přirovnat Liverpool v určitých situacích, vzpomenu si na jeden z nejlepších filmů o sportu, který jsem kdy viděl a to Moneyball. Pravdivý příběh o týmu, který šel proti systému a dokázal, že peníze nejsou vše. Když se GM Oaklandu Athletics musel smířit s vypadnutím ve světové sérii, vystihl to tou nejúžasnější větou:

You’ll do better next year. But we were close, though. Následně dodal: We were so close. Right there. Almost had it. You gotta feel good about that.

Ano, citace, která ukazovala jak blízko byli podceňovaní hráči k nejslavnějšímu titulu v historii Baseballu. A to samé můžeme určit našemu týmu. Byli jsme tak blízko, tak blízko.. Přímo tady. A my půjdeme dál. To co v této chvíli musíme udělat, je podporovat každého člena týmu. Liverpool s Kloppem šli proti zdi a ukázali, že megalomanské týmy jako Manchester City a další, nezmůžou nic proti lásce ke klubu. A o to tu jde v prvním bodě. Milujeme tento klub více, než ostatní jiné týmy. Pro Liverpool žijeme a i když jsme nyní smutní, stále bychom na LFC nezanevřeli.

Související obrázek

Filmová adaptace tohoto filmu přinesla několik dalších frází, které spadají do kategorie „to je jak v Liverpoolu“ na 110%. Další fráze, která se dá přirovnat k finálovému zápasu byla: If you lose the last game of the season, nobody gives a shit.

Ano, pokud prohrajeme poslední zápas sezóny, lidi zapomenou. Vykašlou se na vzpomínku na zápas a každý si jen pomatuje, že toho kdo vyhrál. A co když si lidé zapomatují Liverpool v dalších letech? Přece jsme tak špatně nehráli abychom upadli do zapomnění. Liverpool půjde dál a budeme zase vyhrávat.

My jsme přece Liverpool. Ten tým, který znovu nahání strach všem týmům v Evropě a dokázal, že peníze nejsou ve fotbale všechno. A toto hledal i majitel Liverpool John W. Henry. Člověka, který půjde proti zdi a proti veškerému systému, který ve fotbale funguje. A? Andy Robertson je jeden z nejlepších krajních beků Premier League, Bobby Firmino je momentálně považován za jednoho z nejlepších 9 na světě a my tu řešíme, že jsme prohráli finále LM? Ano, prohráli, ale lidé na nás nezapomenou.

Každý zápas je show, ta show, kterou milujeme a miluje jí i náš manažer. Klopp je ten správný člověk na správném místě a to jediné co očekává od nás je podpora, kterou mu poslušně dodáme.

I po nevydařeném finále jsem si však vzpomněl na jedno z nejlepších videií za éry Brendana Rodgerse. Znáte ten párdílový seriál Being Liverpool? Tehdejší nově představený severoirský manažer měl před prvním zápasem sezóny proslov. V kroužku pověděl hráčům, že ta cestou, kterou se vydávají nebude lehká. Cesta, která je lehká, není ta správná.

Ať byl Rodgers jaký chtěl, k dnešní situaci se jeho slova hodí. You can only trust yourself, no one else. Trust your supporters, because they’re best and trust your family at home. Hráči finálový zápas hráli přesně pro tyto 3 věci. Rodina a fanoušci, dohromady poháněli tým celou sezónu a dokázali, že láska ke klubu se nikdy nezmění.

Šest let uběhlo od tohoto videa a my jsme na správné cestě. Pod Jürgenem Kloppem jsme se dostali už do 3 finálových střetnutí a i přes to, že jsme ani v jednom nevyšli jako vítězové, pro mě vždy hráči odcházeli jako hrdinové. A to samé jsem cítil na dnešní cestě v autě. Jsem smutný, protože láska ke klubu by tímto titulem byla podtrhnutá na 1000%, ale já věřím, že další takovéto večery příjdou. A víte proč?

A já se podepíšu, klidně jako první, že já jsem už se pasoval na věřícího. Věřím, že naše časy přijdou. Proč? Protože i přes včerejší prohru jsem viděl na hráčích, že pro klub dýchají. Oxlade-Chamberlain v životě neprožíval zápasy v Arsenalu jako v Liverpoolu, včerejší slzy potvrdili pouze to, jak velká jsme rodina a ještě větší budeme.

Je těžké popisovat pocity po takovém to zápase, ale vždy se najde možnost k něčemu to přirovnat. Přirovnat to k jakékoli situaci, kde se momentálně Liverpool nachází. Hráči z mého pohledu udělali vše a já si toho vážím víc, než kdykoli jindy. We are Liverpool a tak to i zůstane.

Poslední video, které patří právem jako zakončení tohoto myšlenkového toku, je scéna z filmu Coach Carter. Znáte ten film jak skvělý manažer udělal z nejhoršího týmu šampiony? A šampióny zůstanou! Stejně jako Liverpool FC.

Rád bych pouze vybral jednu větu: Liverpool dosáhl vítězství nad sebe samotným.

5 Comments

  1. MengiCZE

    28. mája 2018 at 8:07

    Možná v některých částech někdo nepochopí můj tok myšlenek, ale každý by měl tu prohru ze sebe dostat

  2. kwop

    28. mája 2018 at 8:23

    jasne, treba sa z toho otrepat .. ale rana to je riadna ..

    na druhej strane, sme na dobrej ceste, budeme nebezpecni (ak sa teda udrzi pokope kader + sa doplni minimalne o keitu) aj v dalej sezone/sezonach, ale ak nepride hned teraz v lete 4-5 hotovych hracov, tak sa pokojne moze stat, ze salah neda dalsiu 40-golovu sezonu, ze milner nebude mat taku dobru polsezonu ako teraz, ze to do ziadneho finale nedotiahneme ..

    kazdpadne, WBA aj stoke su z ligy von, snad si nenajdeme namiesto nich nahradu, s kt. budeme stracat body ..

  3. kloppinho

    28. mája 2018 at 11:42

    Pice ešte stále som smutný…
    Všetko tu uzje rozobrate…popísané.. Kým hral Salah real nemal skoro loptu. Ramos je skurveny zo zmrdky syn, jasný úmysel zraniť naj hráča A tak pomôcť svojmu timu dostať zápas pod kontrolu.. Ten bastard to urobil skusene. Ďalej, to čo sa tu stále písalo… Úzky káder.. Dobehlo nás to vo finale, to je v p… A karius? Nepochopitelne nás zabil, prestúpil k nám hneď sa zranil, potom išiel chytať..nezvládol to. V januári dostal druhu šancu… A vo finále nás úplne zabil.. A zabije nás znova… Je to smolař!
    Teraz potrebujeme na každý post posilu…dve.. Lebo ináč zas maximálne ukopeme zemiaky. Takže som zvedavý kedy naši kompetentní prestanú kecať a začnu konať

  4. kloppinho

    28. mája 2018 at 11:53

    Jediné pozitívum..že som to pozeral s chlapcami lfcway, ktorý sa o mňa postarali jak rodina a nad ránom má odviezli do postele….Ď

You must be logged in to post a comment Login

Leave a Reply